Jak dlouho po užití antibiotik zůstávají v těle?

Antibiotikum je lék určený k boji proti bakteriálním infekcím, který po podání prochází procesy absorpce, distribuce, metabolismu a exkrece.

Co určuje dobu, po kterou jsou antibiotika v těle?

U každého antibiotika se čas, po který zůstává aktivní, řídí hlavně poločas života (half‑life). Jedná se o dobu, během které tělo vyloučí polovinu podané dávky. Kromě poločasu hrají roli metabolismus (převod drogy na jiné sloučeniny) a cesta exkrece - zda jde hlavně o renální exkreci (ledviny) nebo jaterní metabolismus.

Farmakokinetika antibiotik v kostce

Farmakokinetika popisuje, jak se antibiotikum pohybuje tělem - od vstřebání až po vyloučení. Čtyři klíčové kroky jsou:

• Absorpce: rychlost vstřebání z gastrointestinálního traktu ovlivní bioavailability (biologickou dostupnost) - u některých látek je téměř 100%, u jiných jen 50%.
• Distribuce: antibiotikum se rozptýlí do krevního oběhu a následně do tkání, kde může dosáhnout různých koncentrací.
• Metabolismus: většina penicilinů se přímo vylučuje, zatímco makrolidy (např. azithromycin) jsou v játrech částečně přeměněny na aktivní metabolity.
• Exkrece: pokud je hlavní cesta vylučování přes ledviny, funkce ledvin zásadně ovlivňuje dobu eliminace.

Faktory, které prodlužují nebo zkracují dobu v těle

Na praktické úrovni se setkáváme s několika proměnnými:

1. Věk a pohlaví: starší pacienti a ženy mají častěji sníženou funkci ledvin, což prodlužuje poločas.
2. Komorbidita: selhání jater či ledvin změří časy eliminace několikanásobně.
3. Současné léky: lékové interakce (např. s inhibitorami CYP450) mohou zpomalit metabolismus některých antibiotik.
4. Genetické variace: polymorfismy enzymů (např. NAT2) ovlivňují rychlost přeměny některých sulfonamidů.
5. Strava a alkohol: vysoký obsah vápníku může snížit absorpci tetracyklin.

Typické poločasy vybraných antibiotik

Jak vidíte, rozdíly jsou značné. Azithromycin má neuvěřitelně dlouhý poločas, takže i po ukončení terapie zůstává v těle aktivní několik týdnů. To má praktické důsledky - např. při plánování dalších léčeb, kdy může dojít k nežádoucím interakcím.

Praktické tipy, kdy je antibiotikum „už pryč“

Obecně se používá pravidlo 5× poločas života: po pěti poločasech je koncentrace drogy pod 3% původní a klinicky už není relevantní. Příklady:

• Penicilin V (poločas 0,75h) → za ~4h je téměř vyloučeno.
• Azithromycin (poločas 68h) → potřebuje ~14dní, aby byl zcela vyčištěn.

Pak už je tělo připravené na další antibiotika bez zvýšeného rizika kumulativní toxicity.

Souvislost s antibiotickou rezistencí

Kontinuální přítomnost nízkých koncentrací antibiotika může podpořit selekci rezistentních kmenů. To je hlavní důvod, proč se nedoporučuje prodlužovat terapii bez potřeby. Rezistence antibiotik se šíří rychleji, když jsou pacienti vystaveni „sub-terapeutickým“ dávkám po dobu několika dní.

Proto jsou následující praktiky klíčové:

• Dodržovat předepsanou délku terapie.
• Ukončit antibiotikum jen po úplném vymýcení patogenu (potvrzené testy).
• U starších a pacientů s poškozenými ledvinami zvolit drogu s kratším poločasem nebo upravit dávkování.

Související témata a kam dál?

Pokud vás zajímají související otázky, můžete se podívat na:

• „Jak funguje probiotika po antibiotické kúře?“ - doplnění střevní mikroflóry.
• „Kdy je nutné sledovat ledvinové funkce během užívání antibiotik?“ - monitorování kvality exkrece.
• „Jaké jsou alternativy k širokospektrálním antibiotikům?“ - snížení rizika rezistence.