V čem je nejvíce probiotik? Top potraviny, CFU srovnání a tipy (2025)

V čem je nejvíce probiotik? Top potraviny, CFU srovnání a tipy (2025) srp, 25 2025

Chcete vědět, kde je nejvíc živých kultur a co má reálně největší efekt pro vaše břicho? Krátká pravda: vítězí kefír a syrové kysané zelí, ale záleží na tom, co přesně koupíte a jak to jíte. Počty bakterií se totiž mezi značkami liší o řády. Tady máte jasný žebříček, čísla CFU na porci a jednoduché tipy, jak z toho vytěžit maximum - bez hodinového bádání v regálech.

  • Kefír (hlavně domácí nebo řemeslný) mívá nejvyšší hustotu kultur a široké spektrum kvasinek a bakterií.
  • Syrové, nepasterované kysané zelí/kimchi má obrovská čísla na gram. Pozor na produkty „zabité“ pasterací.
  • Jogurt s živými kulturami pomůže, ale obvykle má nižší CFU než kefír a menší diverzitu kmenů.
  • Kombucha a lákové okurky jsou fajn doplněk, ne hlavní zdroj.
  • Nejvíc nezáleží jen na číslech - důležitá je i odolnost kmenů, pravidelnost a tolerance vašeho trávení.

Rychlá odpověď: co má nejvíc probiotik a proč

Když se ptáte „V čem je nejvíce probiotika?“, chcete znát jednoznačný žebříček. Tady je vycházející z typických rozsahů CFU (kolonii tvořící jednotky) na běžnou porci plus toho, jaké kmeny se ve zdroji vyskytují:

  1. Kefír (mléčný) - vítěz. Kombinace mléčných bakterií (Lactobacillus, Lactococcus, Leuconostoc) a kvasinek (Saccharomyces, Kluyveromyces) dává vysoká čísla i pestrost. Domácí kefír běžně dosahuje 10^9-10^11 CFU na porci 200-250 ml. V praxi to znamená hodně „života“ i dobrou odolnost vůči žaludeční kyselině díky matrici mléka.
  2. Kysané zelí (nepasterované) / Kimchi - velmi vysoké počty na gram (10^6-10^8 CFU/g). Porce 100 g umí konkurovat kefíru. Výhoda: bezlaktózová volba. Klíč: musí být syrové, skladované v chladu, bez přidaného octa.
  3. Jogurt s živými kulturami - obvykle 10^7-10^9 CFU na 150 g, méně diverzity než kefír. Pro citlivé břicho skvělý start (jemnější kyselost, hutnější textura).
  4. Lákové okurky bez octa (pouze sůl + voda) - variabilní, často 10^6-10^7 CFU/g, když jsou syrové a chlazené. Skvělé k jídlu, ale sůl může omezovat množství.
  5. Kombucha - obsahuje bakterie a kvasinky, ale nižší hustoty (obvykle 10^6-10^8/ml) a jiná skladba mikroorganismů (acetační bakterie). Fajn jako doplněk, ne jako hlavní zdroj.

Co ty „fermentované“ potraviny, které často vídáte? Některé nejsou skutečným zdrojem živých kultur ve chvíli, kdy je jíte. Chléb z kvásku? V peci se kultury zničí. Tempeh a miso? Často pasterované; u miso přidané do vařící polévky kultury nezachráníte. Sýr? Některé dlouho zrající sýry mohou obsahovat živé kultury (někdy i specifické „probiotické“ kmeny), ale bez jasného označení to nepoznáte.

Proč není odpověď jen o číslech? Důležitá je i odolnost kmenů vůči žaludeční kyselině, způsob konzumace (s jídlem je přežití lepší) a pravidelnost. Kefír vede nejen v množství, ale i v diverzitě druhů, což se v praxi často projeví lépe než nahodilé dávky jedné kultury.

Jak vybrat a jíst probiotické potraviny (bez zklamání)

Chcete reálný efekt, ne jen pocit z nálepky „fermentováno“. Tady jsou krátké kroky, které používám i já (Brno, běžný nákup: trh, supermarket, menší farmářské koutky).

  1. Čtěte etiketu: Hledejte slova jako „nepasterováno“, „raw“, „živé kultury“, „po otevření skladujte v chladu“. Vyhněte se „pasterováno“, „sterilováno“, „s octem“ u zeleniny - tyto produkty živé kultury nemají nebo jich mají minimum.
  2. Hledejte chlad: Skutečně živé produkty bývají v chladicím boxu už v obchodě (kysané zelí, kimchi, čerstvé lákové okurky). Teplá regálová varianta bývá pasterovaná.
  3. Vzhled a zvuk: U zelí/kimchi lehké perlení po otevření je dobré znamení. Zakalený lák a drobné bublinky jsou normální. Příliš ostrá vůně rozpadu (ne jen kyselá) = raději ne.
  4. Začněte malou dávkou: 2-3 lžíce zelí nebo 100 ml kefíru denně první 3 dny. Tělo si zvykne, snížíte šanci na nadýmání.
  5. Jezte s jídlem: Tuk a bílkoviny z tlustšího jídla částečně tlumí kyselost žaludku. Kefír ke snídani s ovesnými vločkami, zelí jako příloha k obědu - zvyšuje šanci, že se živé kultury dostanou dál.
  6. Přidejte prebiotika: Cibule, česnek, pór, pórkový zelený konec, čekanková vláknina, topinambury, zelený banán, ovesné vločky. Živé kultury „krmíte“, a tak se lépe uchytí.
  7. Střídejte zdroje: Jeden den kefír, druhý zelí, třetí jogurt. Diverzita mikrobiomu roste, když dostává různorodé podněty.
  8. Myslete na sůl a histamin: Máte vysoký tlak? Omezte slané lákové zeleniny a preferujte kefír/jogurt. Trápí vás histaminová intolerance? Zkuste krátce fermentované produkty a malé dávky, případně raději specifické kmeny v doplňku.
  9. Domácí vs. kupované: Domácí kefír mívá víc CFU a druhů, ale vyžaduje hygienu a cit. Pokud nakupujete, sáhněte po „řemeslných“/lokálních značkách s deklarací živých kultur.

Kolik denně? Pracuje se s rozumným rozsahem: 150-250 ml kefíru nebo 50-100 g syrového zelí/kimchi nebo 150 g jogurtu. Můžete kombinovat půl porce dvou zdrojů. Po antibiotikách klidně dvojnásobek po dobu 2-3 týdnů, pokud vám to sedí.

Bezpečnost a běžné limity: Těhotné, děti a senioři mohou fermentované potraviny jíst, ale držte se chlazených, hygienicky balených, nepřekračujte rozumné porce a vybírejte osvědčené zdroje. Imunokompromitovaní lidé by měli vše konzultovat s lékařem a spíše sáhnout po dobře definovaných kmenech v doplňku stravy.

Srovnání zdrojů: CFU na porci, živé kultury, plusy/mínusy

Srovnání zdrojů: CFU na porci, živé kultury, plusy/mínusy

Čísla se liší podle značky, doby fermentace a skladování. Níže jsou orientační rozsahy z potravinářských analýz a akademických studií (Journal of Dairy Science 2018; Food Microbiology 2015; místní laboratorní reporty výrobců v ČR 2020-2024):

ZdrojTypická porceOrientační CFU na porciCo si všímat
Kefír (mléčný)200-250 ml10^9-10^11Živé kultury na etiketě, bez tepelné úpravy po fermentaci
Kysané zelí (nepasterované)50-100 g10^8-10^10Chlazené, bez octa, zakalený lák OK
Kimchi (nepasterované)50-100 g10^8-10^9Chlazené, často pikantní, bez pasterace
Jogurt s živými kulturami150 g10^7-10^9Specifické kmeny uvedené na obalu, datum čerstvosti
Lákové okurky (bez octa)50-80 g10^7-10^8Jen sůl + voda, chlazené
Kombucha250 ml10^7-10^8Nefiltrovaná, nepasterovaná, skladovaná v chladu
Voda-kefír (tibi)200-250 ml10^8-10^10Domácí/řemeslný, pozor na cukr
Sýry se živými kulturami30-50 g10^6-10^8Jasně uvedené kultury, kratší tepelná zátěž
Miso (nepasterované)10-20 gkolísáNezahřívat nad ~45-50 °C, jinak kultury zničíte

Vítěz praktického světla je pořád kefír. Není to jen o množství: mléčná matrice pomáhá přežívání cestou žaludkem a kvasinky podporují stabilitu ekosystému. Zelí a kimchi zase bodují v „koncentraci na gram“ a nulové laktóze. Jogurt je spolehlivá jemnější volba, kterou snese většina lidí i při citlivějším trávení.

Plusy a mínusy jednotlivých zdrojů, aby se vám vybíralo snáz:

  • Kefír
    • Pro: velmi vysoké CFU, diverzita, často lepší přežití v GIT, nižší laktóza než v mléce.
    • Proti: není pro vegany, někomu vadí chuť; citliví na histamin mohou reagovat.
  • Kysané zelí/kimchi
    • Pro: vysoké CFU na malé množství, vláknina + vitamín C, bez laktózy.
    • Proti: sůl (hlídejte tlak), kimchi může štípat; některé značky jsou pasterované.
  • Jogurt
    • Pro: jemný pro žaludek, snadná dostupnost, často deklarované kmeny (např. L. rhamnosus, B. lactis).
    • Proti: obvykle nižší diverzita než kefír, přidaný cukr u dezertních variant.
  • Kombucha
    • Pro: osvěžující, často lepší tolerance než mléčné produkty.
    • Proti: nižší CFU, jiná skladba kultur (ne nutně „střevní“), zbytkový alkohol a cukr.
  • Lákové okurky
    • Pro: křupavé, dobrý doplněk k jídlu, snadná synergie s vlákninou.
    • Proti: vysoký sodík, velké rozdíly mezi značkami.

Tip pro Česko 2025: U nás už častěji najdete jasně označené „živé kultury“ i u menších výrobců. V Brně mívají syrové zelí a kimchi menší bistra a stánky na trzích, v supermarketech hledejte chladicí box s „raw“ variantami. Kefír často vyhrává i u levnějších značek - když není doslazovaný a nemá tepelnou úpravu po fermentaci.

Co na to autority? WHO/FAO definují probiotika jako živé mikroorganismy, které mají při podání v adekvátním množství prospěšný efekt. EFSA je přísná na zdravotní tvrzení, takže na etiketách raději sledujte konkrétní kmeny a praktické znaky (živé kultury, nepasterované), než marketingové slogany.

Časté otázky, chyby a praktické checklisty

Nejčastější dotazy, které řešíme znovu a znovu - a krátké, přímé odpovědi:

  • Je domácí kefír „lepší“ než kupovaný? Obvykle ano, mívá víc druhů i vyšší CFU. Ale potřebuje hygienu, čisté nádoby a pravidelnou péči o zrna. Pokud to nechcete řešit, sežeňte poctivý řemeslný kefír.
  • Kolik probiotik denně? Pro běžnou kondici stačí 1-2 porce denně (např. 200 ml kefíru nebo 100 g zelí). Po antibiotikách klidně 2-3 porce na 2-3 týdny. Sledujte toleranci, plynatost není vítězství.
  • Můžu zahřát kysané zelí? Do teplé polévky přidejte až do misky před servírováním. Delší var živé kultury zničí.
  • Skyr/tvaroh = probiotika? Ne nutně. Skyr má často jen startovací kultury a nízká živá čísla po výrobě. Hledejte jasné „živé kultury“ na obalu.
  • Jsou doplňky stravy „silnější“? Čísly CFU často ano (10^9-10^10 v kapsli), ale potraviny přidávají i vlákninu, organické kyseliny a synergii. Doplňky jsou super, když potřebujete konkrétní kmen (např. L. rhamnosus GG) nebo když vám fermenty nesedí.
  • Kombucha pro děti a těhotné? Malé množství je obvykle v pohodě, ale má zbytkový alkohol a kofein (z čaje). Raději kefír/jogurt či zelí.
  • Histaminová intolerance? Začněte u čerstvějších, krátce fermentovaných produktů v malých dávkách. Pokud reagujete, zvažte definované kmeny v doplňku (např. některé Bifidobacterium) a konzultaci s lékařem.
  • Jak poznám „mrtvé“ produkty? U zelí/okurek: pokojová regálová teplota + ocet + sterilní obal = pravděpodobně bez živých kultur. U nápojů: „pasterováno“ na etiketě znamená nízká či nulová aktivita.

Nákupní checklist (uložte do telefonu):

  • U zelí/kimchi: napsáno „nepasterováno“? Je to v chladu? Není v ingrediencích ocet?
  • U kefíru/jogurtu: „živé kultury“ + jednoduché složení (mléko, kultury). Bez tepelné úpravy po fermentaci.
  • U okurek: jen voda + sůl + koření. Žádný ocet. Chlazené.
  • U kombuchy: nefiltrovaná, nepasterovaná, krátký studený řetězec.
  • Datum: berte mladší výrobky u jogurtů; u zelí a kimchi nevadí delší fermentace, ale po otevření neprotahujte týdny.

Rychlé troubleshooting scénáře:

  • Nadýmání a křeče po startu: Snižte porci na polovinu a jezte s jídlem. Přidejte rozpustnou vlákninu (oves, psyllium). Po pár dnech zvyšte.
  • Citlivost na laktózu: Zkuste kefír (často lépe tolerovaný než mléko) nebo přejděte na zelí/kimchi. Existují i kokosové kefíry (vybírejte s živými kulturami, neslazené).
  • Potřebujete nízkou sůl: Omezte zelí/okurky, preferujte kefír a jogurt. Solné nálevy držte na malé porce.
  • Po antibiotikách: 2 týdny kombinujte kefír + zelí, ideálně 2 porce denně, a přidejte prebiotika (čekanková vláknina). Pokud užíváte probiotický doplněk, berte ho 2-3 hodiny po dávce antibiotik.
  • Vegansky: Kimchi (bez rybí omáčky), zelí, lákové okurky, kombucha, voda-kefír. Sledujte sůl a cukr.

Pravidla palcem (fungují v terénu):

  • Vyšší diverzita často porazí samotné mega-číslo CFU. Proto vede kefír + zelí combo.
  • Chlad = život. Co není v lednici, bývá pasterované.
  • Sklenice bublin a zákalu u zelí/okurek je obvykle dobré znamení, když to voní čerstvě-kyselě.
  • Nepřehánějte začátky. Čím rychleji zvýšíte dávku, tím spíš přijde nadýmání.

Kdy dává smysl sáhnout po doplňku místo jídla? Když potřebujete konkrétní, klinicky ověřený kmen (např. L. rhamnosus GG při průjmu spojeném s antibiotiky), když máte přísné dietní limity (nízký histamin, nízký sodík) nebo když prostě nejíte fermenty rádi. Jinak má jídlo výhodu „balíčku“ - kromě živých kultur dostáváte organické kyseliny, vitamíny skupiny B a polyfenoly.

A ještě jedna poznámka k legislativě a etiketám: u nás v praxi sledujte hlavně konkrétní informace o živých kulturách a technologii (nepasterováno, syrové). Zdravotní tvrzení jsou regulovaná, takže to, co rozhodne, je složení a způsob výroby, ne marketing.

Chcete rychle začít? Mini plán na 7 dní:

  1. Den 1-2: 100 ml kefíru ráno + 2 lžíce syrového zelí k obědu.
  2. Den 3-4: 200 ml kefíru + 50 g kimchi (pokud snesete pálivé; jinak zelí).
  3. Den 5-7: držte 1-2 porce denně, přidejte oves/čekanku jako prebiotikum. Sledujte břicho a energii.

Jak to vypadá v obchodě v praxi (bez značek): v lednici s mléčnými výrobky beru kefír s krátkým složením (mléko + kultury). V zeleninové části hledám plastové či skleněné vaničky se zelím v láku, na etiketě „nepasterováno“, žádný ocet. U okurek platí totéž. Kombuchu si beru jen nefiltrovanou a nepasterovanou, chladnou na dotek.

Pokud chcete jít ještě o krok dál, vyplatí se přečíst si o konkrétních kmenech, které se ve výzkumu osvědčují (např. L. rhamnosus GG, B. lactis BB-12, L. casei Shirota). V jídle je neseženete vždy cíleně, ale u jogurtů a kefírů některé značky kmeny uvádějí. Při výběru doplňku sledujte standardy: jasná identifikace kmene (rod-druh-kmen), garantované CFU do konce trvanlivosti, testy stability a skladování při pokojové teplotě nebo v chladu podle doporučení výrobce.

Poslední drobnost k „nejvíc“: nehoněte miliardy za každou cenu. Pokud vám kefír nesedí, nechte vítězit zelí. Pokud vás štve sůl v kimchi, držte se jogurtu a doplňte vlákninu. Lepší je „málo a často“, než „moc a jednou za týden“.