Nevolnost po antibiotikách: Co pomáhá při užívání léků na předpis

Ležíte v posteli, žaludek vám protestuje po každé dávce antibiotik a každé polknutí prášku se mění ve výpravu do neznáma? Nejste v tom sami. Antibiotika umí zachránit život, ale kdo je někdy měl, ví, že s nimi často přijdou i vedlejší účinky, mezi které patří naprosto typicky právě nevolnost. Není divu – podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv za rok 2024 až 55 % pacientů při užívání antibiotik uvádělo zažívací obtíže, většinou právě pocit na zvracení či žaludeční neklid. Tak co s tím?

Proč antibiotika způsobují nevolnost

Antibiotika nejsou zrovna šetrná léčiva, která by rozlišovala mezi „dobrou“ a „špatnou“ bakterií. Prostě ničí bakterie – jak ty škodlivé, které způsobily infekci, tak i ty, které v našem těle užitečně pracují (nejvíce v trávicím traktu). Když dojde ke snížení těch správných střevních bakterií, objevují se problémy jako je nafouklý žaludek, bolesti břicha, průjem, nebo právě ta protivná nevolnost. Samotná léková forma – některá antibiotika je třeba zapíjet nalačno, jiná po jídle – také ovlivňuje, jak silné potíže pocítíme. Důležité je vědět, že třeba antibiotika ze skupiny makrolidů (azitromycin, klarithromycin) jsou na zažívání obzvlášť „dráždivá“. Studie publikovaná ve Farmaceutickém magazínu 5/2023 dokonce uvádí, že u těchto typů je nežádoucí účinek v podobě nevolnosti trojnásobně častější než u běžných penicilinových preparátů.

K nevolnosti může někdy přispívat už samotné polykání velké tablety (znáte to?), ale nejčastěji jde opravdu o odpověď těla na změnu mikrobiomu a podráždění trávicí trubice. U některých pacientů se objeví už během prvních hodin po nasazení antibiotik, jiní ji pocítí až po pár dnech.

Dalším důvodem může být fakt, že antibiotika mění pH žaludečních šťáv, což u některých lidí prostě vyvolá pocit nevolnosti. Ten dokáže pěkně potrápit, hlavně děti, starší lidi a ženy (otázka hormonů a vnímání bolesti tu hraje roli, potvrdil letos tým MUDr. Jiřího Klause z FN Brno).

Kdy sáhnout po probiotikách

Probiotika jsou opravdoví hrdinové této kapitoly. Pomáhají oblíbeným „hodným“ bakteriím znovu obsadit střevní kolonii, kterou antibiotika poničila. Tři čtvrtiny praktických lékařů v ČR v roce 2024 automaticky doporučují ke každé kúře antibiotik rovnou i probiotika. O svém významu přesvědčily už tisíce pacientů a není to jen marketink. Výzkum lékařské fakulty UK (2022) ukázal, že u lidí, kteří pravidelně užívali kvalitní probiotické přípravky, významně klesl výskyt nevolnosti i akutního průjmu při léčbě antibiotiky. Skupina pacientů, která probiotika nebrala, měla tyto potíže dvakrát častěji.

Ideální je užívat probiotika nejméně dvě hodiny po užití antibiotik – zabráníte tak tomu, aby antibiotikum všechny probiotické bakterie zlikvidovalo hned na začátku. Výběr záleží na nabídce (ne všechny jsou stejně kvalitní). Sledujte etiketu – měl by obsahovat informace o množství bakterií (ideálně v miliardách) a konkrétní kmeny. Lactobacillus rhamnosus GG nebo Saccharomyces boulardii patří mezi nejprozkoumanější. Já sama mám ověřenou zkušenost s probiotiky kapslemi Biopron 9 Premium – pomohly mi i kočce Míně, když musela po zranění brát silnou dávku léků.

Pokud nemáte po ruce doplněk stravy, zkuste zařadit kvašené potraviny: kefíry, jogurty s živou kulturou, kysané zelí nebo kimchi. Nikdy to není dostatečná náhrada za kvalitní probiotikum, ale i tak to vašemu trávení může pomoci.

Jak zmírnit nevolnost při užívání antibiotik v praxi

Pocit na zvracení vás přepadá pokaždé, kdy má přijít další dávka? Nemá smysl to trpět a doufat, že to samo odezní. Existují konkrétní kroky, které lékaři doporučují i svým nejbližším. Zde je pár z nich:

• Jídlo jako štít: Některá antibiotika se doporučují užívat po jídle, jiná nalačno (vždy čtěte příbalový leták). Pokud to lék dovolí a cítíte nevolnost, dejte si před užitím malou porci lehkého jídla – banán, toast, suchary. Vyvarujte se mastným, těžkým a kořeněným pokrmům, které žaludek podrazí.
• Dostatek tekutin: Zapíjejte léky dostatečným množstvím čisté vody (minimálně 1 sklenice). Šetřete bublinkami, džusy a mlékem – především mléko narušuje vstřebání některých typů antibiotik (třeba tetracyklinu) a bublinky mohou podráždit žaludek ještě více.
• Rozdělení dávky: Pokud užíváte vyšší dávky dvakrát denně, někdy lékař dovolí rozdělit na čtyři menší dávky. Honte se raději poradit, zda je to u vašeho léku možné, než dávkování měnit sami.
• Kdy už lékaře: Máte-li i přes všechna opatření neustálou nebo silnou nevolnost, nebo začnou-li se přidávat další příznaky (průjem, vyrážka, horečka), kontaktujte lékaře. Mohlo dojít k nesnášenlivosti konkrétního léku nebo závažnější reakci.

Nikdy neberte současně s antibiotiky zázvorové přípravky, které jinak mohou na žaludek zabírat – mohou ovlivnit vstřebávání léků! Bylinky a babské rady raději konzultujte s lékárníkem nebo lékařem.

Přehled vedlejších účinků antibiotik (tabulka)

Každý typ antibiotika má trochu jiné riziko vedlejších účinků. Proto má smysl najít si nejen zkušenosti ostatních, ale i konkrétní tipy podle toho, co doma vlastně užíváte.

Co pomůže domácí lékárna a jednoduché návyky

Nemusíte balit kufry a běžet hned do lékárny při každé nevolnosti. Většina věcí, co opravdu fungují, totiž už v domácnosti je. Na prvním místě je odpočinek – tělo se s infekcí i účinky léků pere, a potřebuje tomu dát čas. Snažte se proto zbytečně nestresovat, nehonit se po bytě, a klidně si dejte den „na pohovce s knížkou“ (neboli s kočkou Mínou vedle, když vám to dovolí). Pokud vás nevolnost budí v noci, zkuste lehce zvednout hlavu (polštář pod záda), někdy je to překvapivě účinný trik.

Na denní bázi pomáhá pravidelnost – léky užívejte v co nejpodobnější dobu, aby tělo vědělo, co čekat. Sledujte svůj stav, když cítíte začátek nevolnosti, někdy pomůže i čistý tvrdý bonbon do pusy, nebo doušek zázvorového čaje (jen pokud to máte domluveno s lékařem – zázvor někdy zvyšuje účinek některých léků, což není žádoucí!).

• Vynechte sladkosti a sladké limonády – vysoký obsah cukru nedělá žaludku pod zátěží dobře.
• Jídlo vybírejte klasicky „ošetřovatelské“ – suchary, vařená rýže, lehká polévka, banán, vařená mrkev.
• Mléčné výrobky jen kvalitní a zakysané, větší porci jogurtu si ale dopřejte raději v jinou dobu než antibiotika a znovu – hlavně bez přidaných sladidel.
• Na pití obyčejnou vodu, čistý černý nebo zelený čaj (bez citronu), případně bylinkový čaj z máty nebo meduňky.
• Pokud to počasí dovolí, choďte častěji na chvíli na čerstvý vzduch. Krátká procházka pomůže rozhýbat celý trávicí trakt.

Někteří pacienti se ptají lékaře na léky proti nevolnosti – takzvaná antiemetika (třeba metoklopramid). Většinou však stačí úprava stravy, režimu a parťák v podobě probiotik. Silné léky na nevolnost a zvracení jsou potřebné opravdu jen výjimečně.

Chcete ještě jeden neobvyklý tip? Mně pomáhá ve chvílích zlé nevolnosti i to, že mám u postele voňavý sáček sušené levandule. Není to vědecky podložené, ale hlava je silná čarodějka a někdy i maličkost pomůže naladit tělo do klidnějšího režimu.

Lidi, co mají dlouhodobě citlivé břicho (třeba dráždivý tračník), by se měli vždy před zahájením léčby poradit i se svým gastroenterologem, mají-li třeba zkušenosti s konkrétním typem antibiotik. Dětem podávejte léky opravdu jen podle pokynů pediatra a vždy mějte přehled o tom, co kdy spolkly. Dětské trávení je totiž ještě citlivější a rychleji reaguje i na menší dávky neznámých látek.