Jak dlouho užívat probiotika: doporučení, účinky a mýty

Přemýšleli jste někdy, jestli vůbec existuje ideální časový rámec pro užívání probiotik? V reklamách to vypadá, že bez nich v těle neproběhne ani obyčejná snídaně podle plánu, v lékárně vám někdy doporučí tříměsíční kúru, sousedka radí měsíc a další odborné články se od sebe v doporučeních liší. Co na to říká věda a jak dlouho skutečně zůstávají probiotika v našem těle užitečná? Drží se zázraky jen v reklamách, nebo mají jasné opodstatnění?

Co jsou probiotika a proč je vlastně chceme užívat

Bez zbytečných kudrlinek – probiotika jsou živé mikroorganismy, ve většině případů bakterie, někdy kvasinky, které nám mohou zlepšit zažívání či posílit imunitní systém. Známe je hlavně z jogurtů, kefírů, ale nejčastěji v poslední době z praktických pilulek. Efekt těchto bakterií je tak unikátní právě v tom, že „zabydlují“ naše střeva, kde v ideálním případě podporují správné trávení a pomáhají například proti nadýmání, průjmu po antibiotikách nebo opakovaným kvasinkám.

Tělo běžně obsahuje přibližně 100 bilionů bakterií, což je desetkrát víc, než máme v těle vlastních buněk. Není proto divu, že stav naší střevní mikrobioty (mikrosvěta bakterií v zažívacím traktu) má obrovský vliv na naše zdraví. Jenže i mikrobiom chce svůj čas – například po kúře antibiotik bývá jeho obnova otázkou několika týdnů až několika měsíců.

Různorodé studie ukazují, že většina probiotik, pokud jsou užita v dostatečné dávce, projde trávicím systémem přibližně během 1–2 týdnů. Některé přeživší kmeny mohou v trávicím traktu krátkodobě „přespat“, ale větší část se bez kontinuálního užívání lehce ztratí.

Nejde jen o teorie. Podle údajů časopisu Nature, například kmeny Lactobacillus a Bifidobacterium dokážou při dostatečně vysokém dávkování skutečně ovlivnit složení střevní mikroflóry. Přesto: „Většina komerčně dostupných probiotik přetrvává v trávicím traktu maximálně několik dní po přerušení užívání,“ potvrzuje světový mikrobiolog dr. Fergus Shanahan (Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 2023).

Jak dlouho užívat probiotika: doporučení a praxe

Jestli čekáte univerzální odpověď na otázku, jak dlouho užívat probiotika, máte částečně smůlu. Reálná odpověď totiž závisí na tom, proč je berete. Většina českých lékařů doporučuje:

• Po dobu užívání antibiotik a ještě pár dní (obvykle týden) po jejich dobrání. Pokud chcete obnovit střevní mikrobiotu, je ideální užívat probiotika souběžně s antibiotiky a pak alespoň ještě 7–14 dní.
• Při zažívacích potížích (průjem, nadýmání, IBS atd.) je doporučovaná kúra obvykle 2–4 týdny, podle odezvy těla, někdy až 2 měsíce.
• Preventivně – dlouhodobé užívání může být vhodné hlavně při opakovaných infekcích, chronických potížích nebo při speciálních dietách. V každém případě je vhodné nejdříve prodiskutovat s lékařem nebo nutriční terapeutkou, zda je pro vás dlouhodobé užívání vhodné.

Podle velké metaanalýzy Goethe Universität Frankfurt (2022) se při většině běžných indikací neukázalo, že by delší užívání (víc než 8 týdnů) přinášelo další výhody – efekt se ustálí a přínosy stagnují. Pozor ale – ne vždy platí, že „čím déle, tím lépe“. Některé kmeny mohou být při dlouhodobém užívání dokonce kontraproduktivní, obzvlášť u jedinců s oslabenou imunitou.

Délka užívání proto není univerzální dogma, ale záleží na zdravotní situaci. Pokud se stav zlepšuje, pokračujte do zmírnění potíží; pokud ne, změňte kmen nebo konzultujte s odborníkem.

„Většina pozitivních účinků probiotik byla zaznamenána při dávkovacích režimech do 8 týdnů. Po delším užívání bez jasné indikace může být efekt stejný jako při samotné změně stravy.“
- Česká gastroenterologická společnost, 2024

Co může ovlivnit účinnost a bezpečnost dlouhodobého užívání

Účinnost probiotické kúry závisí nejen na délce užívání, ale především na správném výběru kmenů. Různé přípravky obsahují velmi rozdílné druhy a množství bakterií. Zásadní je jejich odolnost vůči žaludeční kyselině, schopnost přisednout ke střevní sliznici a aktivně ovlivňovat mikrobiální prostředí.

Jestli dáváte přednost přírodním formám – jogurty, kefíry, kysané zelí – není se čeho bát. V těchto potravinách jsou zpravidla menší dávky probiotických bakterií, avšak v kombinaci s dalšími složkami přirozené fermentace. Průmyslové přípravky pak nabízí vyšší koncentraci konkrétních kmenů a mohou být cílenější pro řešení konkrétních problémů, například u těžkých průjmů nebo po antibiotikách.

Nezanedbejte ani citlivost na konkrétní kmeny. Například někteří lidé hůř snášejí kvasinky Saccharomyces boulardii, jiní mají problém s laktobacily. Pokud během kúry dojde ke zhoršení stavu (větší nadýmání, bolest, alergické reakce), užívání přerušte.

Nepřehlédněte ani věk nebo chronické nemoci. U dětí do tří let a osob s velmi oslabenou imunitou (například po transplantaci nebo s leukémií) jsou rizika vyšší. Česká pediatrická společnost pro malé děti doporučuje výhradně bezpečně ověřené kmeny a vždy pod dohledem lékaře.

Doplňky stravy nejsou všespásné – vždy dbejte na správné skladování (většina přípravků vyžaduje chlad), a na čas užívání. Užívejte je nalačno, nebo minimálně s odstupem od antibiotik (ideálně alespoň 2–3 hodiny).

• Dbát na rozmanitou stravu s vlákninou (prebiotika) – probiotika potřebují „potravu“.
• Pravidelně střídat jednotlivé probiotické kmeny u dlouhodobějších kúry.
• Nekombinovat příliš mnoho preparátů naráz, vybírejte přípravky s jasnými výsledky studií.

Tipy, jak z probiotik získat maximum a poznat, kdy stačí

Velkým tématem zůstává, že pozitivní účinky probiotik nejsou vždy okamžité. Někomu se stav upraví během tří dnů, jinému až za měsíc – vše záleží na původním stavu střev a typu užívaných bakterií.

Nebuďte zklamaní, když po týdnu nepozorujete žádný efekt. Ideální je vést si malý „zdravotní deník“. Zapisujte si, kdy probiotika užíváte, jaké příznaky se objeví nebo zmizí a podle toho upravte dávkování. Pokud se po třech týdnech vůbec nic nezmění, nebojte se probiotika vysadit, případně zkusit jiný kmen.

Zpětnou vazbu vám často dá i samotné tělo – úprava stolice, méně nadýmání, lepší trávení i pocit energie. Prokázaný efekt najdeme hlavně u akutních infekčních průjmů, syndromu dráždivého tračníku nebo při obnově střevní mikroflóry po zásahu antibiotik. Preventivní užívání má význam zejména u lidí s oslabenou imunitou či výraznou nerovnováhou ve stravě.

• Nejlepší čas na ukončení kúry – pokud užíváte probiotika preventivně a jste bez potíží, stačí obvykle 4–8 týdnů. Potom doporučuji "pauzu" alespoň na 2 týdny. Během tohoto období sledujte, zda se nevracejí původní obtíže.
• Pamatujte na vlákninu a fermentované potraviny – bez nich probiotika nemají z čeho žít. Kysané zelí, kimchi, jogurty a kefíry jsou doslova přirozeným domácím zdrojem, navíc s účinky, které běžná probiotika v pilulkách neumí napodobit.
• Pokud užíváte probiotika dlouhodobě (déle než 12 týdnů), vždy zkonzultujte další postup s lékařem. Výjimky jsou u pacientů s přetrvávajícími chronickými potížemi – zde je dlouhodobá podpůrná terapie osvědčená, ale je nutné pravidelně přehodnocovat vybraný kmen a účel užívání.

A teď to zásadní, čeho si všímá málokdo: skladujte své probiotické preparáty podle doporučení výrobce. Vysoká teplota je zabijí rychleji než špatné dávkování. Podle testů Státního zdravotního ústavu stačí jeden horký letní den a běžný přípravek na polici ztratí až 90 % svých účinných bakterií!

Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv režim, zkuste najít vhodnou rovnováhu mezi zdravým životním stylem a opatrným užíváním doplňků. Nehledejte zázraky ve skleničce s tabletami, protože to, co skutečně udrží váš mikrobiom v kondici, je pestrá strava plná vlákniny, minimum stresu a pravidelnost ve stravování. Probiotika jsou jen malým, i když užitečným bonusem, pokud mají šanci v těle "přežít" v dobrých podmínkách.